Zřícenina hradu Rokštejn
V údolí říčky Brtnice se mezi Přímělkovem a Panskou Lhotou nachází zříceniny sídla , jehož zakladatelem byl ve druhé poovině 13. století Rutho z Rutenštejna. Z nejstaršístavební fáze hradu se zachovala jen hranolová věž. Ta byla přístupná portálkem v patře, do něhož se vcházelo po vnějším dřevěném schodišti. Temné přízemí věže sloužilo jako zásobárna a později zde pravděpodobně bylo vězení. Archeologický výzkum odkryl v základech věže zazděnou kostru novorozence, zřejmě šlo o takzvanou stavební oběť, která měla zajistit hradu šťastný osud.
O přestavbu a podstatné rozšíření hradního areálu se o sto let později postaral markrabě Jan Jindřich. Vybudoval nejen nové hradby, ale i horní a dolní palác, nové hospodářské budovy a dolní hranolovou věž. Na konci 14. století prodal zadlužený markrabě Jošt hrad Valdštejnům. Na Rokštejně sídlil Jindřich z Valdštejna společně se sestrou Machnou a švagrem Zikmundem z Křižanova. Každá rodina, a to je v našich podmínkách dosti nebvyklé, obývala jednu hradní část. Za husitských válek oblehla hrad vojska jihlavských měšťanů a přinutila posádku k odchodu. Tehdejší majitel Zdeněk z Valdštejna si pak začal budovat nové sídlo v Brtnici. Přestože hrad zanikl již v 15. století, dodnes se z něj zachovaly úctyhodné zbytky.
Od roku 1981 probíhá v areálu zříceniny systematický výzkum. Rokštejn je první velký moravský hrad, který byl již téměř zcela prozkoumán. Zkoumání přinesla řadu zajímavých nálezů, například kolekci dvaatřiceti hracích kostek, objevených u brány do horního hradu. V posledních letech navíc dochází k zabezpečení statistiky již značně zchátralého zdiva. Zříceniny jsou volně přístupné, bezpečná prohlídka však vyžaduje nezbytnou dávku opatrnosti.
